Otevřeš League of Legends a místo hry tě přivítá hláška o Vanguardu, případně hra nejde spustit vůbec. Vanguard je anticheat, který Riot do LoL nasadil a bez kterého se dneska do hry nedostaneš – běží ale na úrovni jádra systému, což z něj dělá zároveň nejúčinnější a nejkontroverznější součást klienta. Tenhle text ti vysvětlí, co Vanguard dělá, proč ho Riot zavedl, jaké má nároky na tvůj počítač a co s tím, když ti kvůli němu hra nejde spustit.
Co je Vanguard a proč ho Riot nasadil
Vanguard je vlastní anticheat systém Riot Games, který firma poprvé nasadila u Valorantu v roce 2020. Do League of Legends dorazil o čtyři roky později, v roce 2024 (patch řady 14.9). Impulzem byl mimo jiné bezpečnostní incident z roku 2023, kdy unikl zdrojový kód League of Legends a dalších Riot her – firma po něm zpřísnila ochranu proti neoprávněným zásahům do klienta.
Důvod, proč Vanguard vůbec existuje, je jednoduchý: klasické anticheaty, které běží jako běžná aplikace vedle hry, cheatovací software čím dál snáz obchází. Vanguard proto pracuje na mnohem hlubší úrovni systému – v jádře Windows, ne jen „vedle“ hry – a dokáže tak odhalit i zásahy, které se odehrávají mimo samotný proces League of Legends.
Jak Vanguard funguje pod kapotou
Vanguard se skládá ze dvou částí. První je ovladač jádra (kernel driver), který se načítá už při startu Windows a kontroluje, jestli je systém v důvěryhodném stavu – tedy jestli nikdo nezasáhl do bootovacího procesu, nenačetl zranitelný nebo neoprávněný ovladač a podobně. Druhá část je aplikace v uživatelském režimu, která se aktivně stará o kontrolu samotné hry, když ji spustíš.
Na macOS Riot používá odlišnou, takzvanou „embedded“ verzi Vanguardu – běží jen na úrovni aplikace, bez samostatného ovladače jádra, protože si to macOS technicky vyžaduje jinak než Windows. Linux Vanguard nepodporuje vůbec, takže League of Legends se přes Wine ani Proton (typicky používané na Steam Decku a linuxových distribucích) spustit nedá.
Jaké má Vanguard požadavky na tvůj počítač
Aby Vanguard mohl systém ověřit jako důvěryhodný, potřebuje zapnuté konkrétní bezpečnostní funkce na úrovni hardwaru a firmwaru:
- TPM 2.0 – čip (nebo jeho softwarová obdoba fTPM/PTT přímo v procesoru), který umí podepsaně dosvědčit stav firmwaru a raného startu systému.
- Secure Boot – funkce UEFI, která zabraňuje načtení neautorizovaného softwaru už během startu počítače.
- UEFI režim – starší BIOS bez UEFI Vanguard nepodporuje.
- IOMMU – hardwarová ochrana přístupu zařízení do paměti, kterou Vanguard využívá mimo jiné proti takzvaným DMA cheatům (podvádění přes externí hardware napojený na paměť počítače).
Prakticky to znamená, že na běžných PC sestavených v posledních zhruba deseti letech tyhle funkce v BIOSu existují, jen bývají ve výchozím stavu vypnuté. Na starších sestavách bez čipu TPM 2.0 nebo bez podpory UEFI se League of Legends spustit nedá vůbec – to není chyba, je to tvrdý požadavek.
Proč ti kvůli Vanguardu nemusí jít hra spustit
Nejčastější příčina je, že některá z výše uvedených funkcí je v BIOSu vypnutá – typicky Secure Boot nebo TPM. Druhá častá příčina je, že služba Vanguardu (VGC) v pozadí systému neběží nebo se nespustila správně, což se často stane po aktualizaci Windows nebo po zásahu antiviru. Třetí možnost je spuštění hry ve virtuálním stroji nebo přes vzdálenou plochu – tam Vanguard z principu nedokáže ověřit důvěryhodnost systému, takže hru odmítne pustit.
Jak stav TPM a Secure Boot na svém počítači zkontrolovat, bez zásahu do BIOSu:
- Stiskni Windows + R, napiš tpm.msc a potvrď – otevře se okno se stavem TPM čipu a jeho verzí.
- Stiskni Windows + R, napiš msinfo32 a potvrď – v přehledu systému najdeš řádek „Stav zabezpečeného spuštění“ (Secure Boot State), kde uvidíš, jestli je zapnuté.
Pokud je některá z funkcí vypnutá, zapneš ji v BIOSu/UEFI nastavení počítače (obvykle klávesou Del nebo F2 hned po zapnutí, než se rozjede Windows). Přesné umístění položek se liší podle výrobce základní desky nebo notebooku, takže se drž návodu od výrobce – zásah do BIOSu bez rozmyslu se nevyplácí. Pokud si nejsi jistý, co která volba dělá, je lepší to nechat na návodu výrobce, než klikat naslepo.
Vanguard: On-Demand režim
Dlouho platilo, že ovladač Vanguardu běží od startu Windows neustále, i když zrovna League of Legends vůbec nemáš spuštěnou – to byl jeden z hlavních terčů kritiky. V červnu 2026 Riot tohle chování změnil zavedením režimu On-Demand: na počítačích, které splňují přísnější bezpečnostní sadu (Windows 11 25H2, Secure Boot, TPM 2.0, IOMMU, Virtualization-Based Security a Hypervisor-Protected Code Integrity), se ovladač načte až ve chvíli, kdy hru spustíš, a po ukončení hry se zase vypne. Podle Riotu na tenhle režim při spuštění splňovala požadavky zhruba třetina hráčů, zbytek si musel příslušné funkce v systému ručně zapnout.
Jinými slovy: pokud máš novější Windows 11 a všechny zmíněné funkce zapnuté, Vanguard už ti neběží na pozadí pořád, ale jen v době, kdy hraješ.
Kontroverze kolem Vanguardu
Vanguard je kontroverzní právem a stojí za to říct proč, ne to zamlčet.
Hlavní námitka se týká rozsahu přístupu: software běžící v jádře systému má teoreticky přístup ke všemu, co se v počítači děje, ne jen k League of Legends. Kritici to přirovnávají k chování podobnému rootkitům – ne proto, že by Vanguard byl škodlivý, ale proto, že technika, kterou používá, je stejná jako u škodlivého softwaru, a chyba nebo zranitelnost v kódu běžícím v jádře dokáže shodit celý systém, ne jen hru. Riot na to reaguje tvrzením, že Vanguard shromažďuje jen data potřebná k detekci podvádění, ale nezávisle ověřit, co přesně software dělá, není u uzavřeného kódu běžícího v jádře snadné.
Druhá věc, která se pravidelně řeší, je vlastnictví Riot Games čínskou firmou Tencent a obavy, jestli by k datům z Vanguardu mohl mít přístup někdo jiný než Riot. Riot tvrdí, že ne a že sbírá jen minimum nutné k detekci cheatů, ale jde o obavu, kterou nejde technicky ověřit zvenčí.
V květnu 2026 se přidal ještě jeden incident: Riot aktualizací Vanguardu zablokoval funkčnost takzvaných DMA cheatů – externího hardwaru za tisíce dolarů, který se napojuje na paměť počítače a čte z ní herní data. Firma na sociálních sítích tehdy zveřejnila fotku deaktivovaných zařízení s komentářem o „paperweightu za 6 000 dolarů“, což část komunity pochopila jako hrozbu, že Vanguard dokáže nevratně poškodit běžný hardware. Riot následně vysvětlil, že update cílil výhradně na konkrétní podváděcí zařízení připojená přes SATA/NVMe a že Vanguard neumí a nemá v úmyslu poškodit legitimní komponenty ani celý počítač – jen znefunkční konkrétní cheatovací hardware, dokud běží ochrana IOMMU, kterou LoL a Valorant vyžadují.
Shrnutí k kontroverzi: Vanguard je invazivnější než většina anticheatů, a to je fakt, ne přehánění. Zároveň nejde o důkazy podložené škodlivé chování vůči běžným hráčům – jde o riziko plynoucí z toho, že cokoliv běžícího v jádře systému má z principu větší dosah, než software mimo jádro. Jestli je pro tebe tenhle kompromis přijatelný výměnou za méně cheaterů v zápasech, je na tobě. Co ale rozhodně nedává smysl, je snažit se Vanguard obejít vypnutím Secure Bootu nebo softwarem třetích stran – tím riskuješ jak stabilitu systému, tak ban účtu, protože obcházení anticheatu Riot vyhodnocuje jako podvádění bez ohledu na důvod.
Vanguard je sdílený napříč hrami Riotu
Vanguard není specialita League of Legends – Riot ho poprvé nasadil u Valorantu v roce 2020 a postupně ho rozšířil i na Teamfight Tactics, Legends of Runeterra a 2XKO. Znamená to dvě praktické věci: požadavky na TPM 2.0, Secure Boot a UEFI jsou napříč hrami stejné, takže když jednou splníš podmínky pro League of Legends, splňuješ je i pro ostatní Riot hry. A pokud máš Vanguard nainstalovaný kvůli jedné hře, netřeba ho instalovat znovu pro druhou – instalace i služba na pozadí je sdílená pro celý Riot Client.
Co dělat, když ti kvůli Vanguardu nejde hra spustit
Rychlý postup, než se pustíš do hlubšího řešení:
- Restartuj počítač – restart samotný vyřeší velkou část problémů se službou Vanguardu.
- Zkontroluj přes tpm.msc a msinfo32, jestli máš zapnuté TPM 2.0 a Secure Boot (postup výš).
- Ověř přes Správce úloh nebo services.msc, že služba Vanguardu (VGC) běží a je nastavená na automatické spuštění.
- Zkontroluj, že nespouštíš hru ve virtuálním stroji, přes vzdálenou plochu nebo v sandboxu – tam Vanguard hru nepustí záměrně.
- Pokud nic z toho nepomůže, přeinstaluj Vanguard přes oficiální Riot klienta nebo Hextech Repair Tool.
Konkrétní chybové kódy Vanguardu a co přesně dělat u každého z nich najdeš rozepsané v článku nejčastější chyby při spuštění LoL.
FAQ
Ano. Od nasazení v roce 2024 je Vanguard v LoL povinnou součástí klienta a bez něj se do hry nedostaneš.
Není o něm zdokumentované škodlivé chování vůči běžným hráčům, ale běží v jádře systému, což z principu znamená větší přístup a větší riziko, když se v kódu objeví chyba. Je to kompromis mezi bezpečností proti cheaterům a rozsahem přístupu, který software dostává.
Vanguard pro Linux neexistuje, takže hra se nespustí ani přes Wine, ani přes Proton. Na macOS funguje odlišná, méně invazivní verze Vanguardu bez ovladače jádra.
Je to bezpečnostní čip (nebo jeho softwarová obdoba), který umí podepsaně potvrdit, že se systém spustil v důvěryhodném stavu. Vanguard tuhle informaci využívá k ověření, že nikdo nezasáhl do bootovacího procesu.
Dřív ano a byl to jeden z hlavních terčů kritiky. Od června 2026 na počítačích splňujících přísnější bezpečnostní požadavky (Windows 11 25H2 a další funkce) běží Vanguard jen v době, kdy hru máš spuštěnou.
Ne. Aktualizace z května 2026 zablokovala jen konkrétní podváděcí zařízení napojená na paměť počítače, ne běžný hardware hráčů. Riot poškození legitimního hardwaru veřejně vyloučil.
Údaje ověřeny k 27. 8. 2026, k patchi 26.18. Konkrétní chybové kódy a jejich řešení najdeš v článku nejčastější chyby při spuštění LoL, jak hru stáhnout a nainstalovat popisuje návod na stažení a instalaci a co dělat s pingem a připojením řeší ping, lag a připojení v LoL. Kde všude se dá LoL hrát a jaký zvolit jazyk, najdeš v článku jazyk, EUNE a servery. Celý přehled šampionů je v článku šampioni v LoL, celý hub pak v rubrice League of Legends.