V únoru 2026 jsem ukončil spolupráci s Funcomem a složil roli oficiálního ambasadora Dune: Awakening pro české a slovenské hráče. Nepsal jsem o tom tehdy nic. Teď, když jsme celý vývoj hry rozebrali ve čtyřech dílech, to dává smysl dovysvětlit – protože ten důvod je poučnější než celá zbylá série dohromady.
Ve zkratce:
- U Dune: Awakening jsme byli roky před vydáním jako konzultanti a já navíc jako ambasador pro CZ/SK.
- Naše hlavní doporučení znělo nestavět design na tom, co si vyhlasuje komunita. Studio šlo opačnou cestou.
- Ambasador pak přestal být mostem mezi studiem a hráči a stal se z něj nárazník pro nespokojenost.
- Spolupráci jsem ukončil z vlastní vůle v průběhu února 2026. Od té doby o hře píšeme bez jakéhokoliv vztahu ke studiu.
Pokud jsi sem spadl bez kontextu, začni prvním dílem o sporu kolem PvP. Tenhle text je komentář, ne zpravodajství.
Co ambasador vlastně dělá
Role oficiálního ambasadora zní jako reklamní pozice, ale ve skutečnosti je to práce na rozhraní. Máš dva úkoly a oba jsou obousměrné.
Směrem k hráčům překládáš rozhodnutí studia: proč se něco změnilo, co to znamená pro tvůj build, proč ten patch vypadá takhle. Ne jako tisková zpráva, ale jazykem lidí, kteří tu hru večer zapnou.
Směrem ke studiu děláš tu těžší polovinu: sbíráš zpětnou vazbu z lokální komunity a dáváš jí tvar, který se dá použít. Ne „hráči jsou naštvaní“, ale „tahle skupina přestává hrát v týdnu tři a tady je proč“. Lokální komunita se navíc chová jinak než globální – v CZ/SK je menší, hůř snáší, když si připadá jako okrajový trh, a velmi rychle pozná, když jí někdo něco prodává.
Ta pozice stojí a padá s jednou podmínkou: musíš být schopný stát za tím, co studio dělá. Nemusíš souhlasit se vším. Musíš ale být schopný to vysvětlit, aniž by ses přitom cítil jako prodejce něčeho, čemu nevěříš.
Kde se to zlomilo
Během roku 2025 se rozhodování ve studiu přesunulo tam, kam jsme mu radili ho nepouštět – k hlasitosti zpětné vazby. Jak to probíhalo konkrétně, ukazuje první a druhý díl: sedm dní po vydání první veřejné couvnutí, po třech týdnech ústupek u endgame, pak tři patche do páteřních systémů během jednoho měsíce.
Pro ambasadora to má velmi konkrétní důsledek. Přestaneš vysvětlovat plán, protože žádný plán není vidět. Místo toho vysvětluješ poslední změnu. A další. A pak změnu té změny. Komunita si rychle spočítá, že rozhodnutí nedrží – a začne se ptát tebe, protože studio je daleko a ty jsi tady.
Ve chvíli, kdy hra přišla o čtyři pětiny hráčů, nebyl v CZ/SK komunitě nikdo, kdo by chtěl slyšet další vysvětlení. Byl tam jen člověk s cedulkou „oficiální ambasador“, který za ta rozhodnutí sklízel posměch místo studia, které je udělalo. To není stížnost – je to přesný popis toho, jak ta role skončila.
Ambasador, který má před hráči obhajovat rozhodnutí, se kterými zásadně nesouhlasí, není ambasador. Je nárazník. A nárazník je funkce, kterou nemá smysl dělat dobrovolně.
Proč to nešlo vyřešit zevnitř
Tohle je otázka, kterou si člověk položí jako první, a odpověď je nepříjemně jednoduchá: doporučení, které se neprosadí, je jen názor.
Poradenství pro herní studio nefunguje tak, že přijdeš s analýzou a studio ji provede. Funguje to tak, že máš pravdu v místnosti, kde sedí i marketing, komunitní tým a někdo, kdo se dívá na čísla z posledního víkendu. Když se studio rozhodne dávat váhu tomu, kdo nejvíc křičí, nemáš jak to přebít – můžeš jen dál opakovat totéž a sledovat, jak se to potvrzuje.
Přesně proto jsme tu spolupráci ukončili, místo abychom ji dál formálně drželi. Zůstat by znamenalo propůjčovat jméno rozhodnutím, na která nemáme vliv.
Co si z toho má odnést studio
Tohle je ta část, kvůli které to celé píšu.
- Ambasador je systém včasného varování, ne tlumič. Když ti hlásí, že komunita přestává věřit pravidlům, je to nejlevnější informace, jakou ten měsíc dostaneš. Zahodit ji a nechat ho „to nějak odkomunikovat“ je nejdražší možná reakce.
- Když si najmeš poradce, počítej s tím, že ho budeš potřebovat nejvíc ve chvíli, kdy s ním nebudeš chtít souhlasit. V klidných obdobích je poradenství levná potvrzovací služba. Hodnotu má v týdnu po launchi.
- Zpětná vazba a hluk nejsou totéž. Zpětná vazba má zdroj, objem a chování za sebou. Hluk má jen hlasitost. Rozlišit to je práce, kterou za tebe nikdo neudělá.
- Lokální trhy se nedají obsloužit globální šablonou. CZ/SK komunita ti odpustí, že nemáš lokalizaci. Neodpustí ti, když má pocit, že se s ní nepočítá.
Co to znamená pro to, co o Dune píšeme
Od února 2026 nemáme s Funcomem žádný vztah – ani smluvní, ani ambasadorský. Píšeme o hře jako kdokoliv jiný, z vlastního hraní a z oficiálních zdrojů.
Je to důvod, proč naše recenze může dát 7 z 10 a napsat rovnou, že endgame se opakuje a souboje zaostávají. A je to i důvod, proč tahle série může vyjít tak, jak vyšla. Kdybychom u studia pořád byli, nenapsal bych ji – a ty bys jí neměl proč věřit.
Zbytek příběhu najdeš v dílech 1, 2, 3 a 4, aktuální návody ke hře na rozcestníku Dune: Awakening.
FAQ
V průběhu února 2026. Ukončili jsme ji z naší strany a zároveň s ní skončila role oficiálního ambasadora hry pro české a slovenské hráče.
Protože přestala být obhajitelná. Studio rozhodovalo podle hlasitosti zpětné vazby místo podle plánu a dat, a ambasador v takové situaci přestává vysvětlovat záměr – jen absorbuje nespokojenost za rozhodnutí, která sám považuje za chybná.
Překládá rozhodnutí studia směrem k lokální komunitě a zpětnou vazbu komunity směrem ke studiu, a to v použitelné podobě. Podmínkou té role je, že za tím, co studio dělá, dokážeš stát.
Od února 2026 nemáme se studiem žádný vztah, takže ne. Naopak právě proto můžeme psát i věci, které by ambasador psát nemohl – včetně hodnocení 7 z 10 a kritiky endgame.
Ano, pokud tě baví survival a atmosféra Duny. Hra je dnes v nejlepším stavu, v jakém kdy byla – což je mimochodem hlavní pointa čtvrtého dílu.
Tenhle text je komentář a názor autora, ne zpravodajství. Fakta o vývoji hry, na která odkazuje, jsou ověřená k 22. 9. 2026 podle SteamDB, SteamCharts a oficiálních patch notes Funcomu.