Recenze hry Heroes of Science and Fiction

Po osmnácti měsících v předběžném přístupu dorazila plná verze české sci-fi strategie Heroes of Science and Fiction. Autoři svou inspiraci nikdy netajili: je to struktura Heroes of Might and Magic převlečená do futuristického kabátu – a otázka zní, jestli záměrně tradiční přístup obstojí proti Songs of Conquest nebo novým Disciples.

Známá kostra v neznámých kulisách

Tahových her v posledních letech přibylo, ale sci-fi téma zůstává podivně opomíjené. Heroes of Science and Fiction tu díru zaplňují klasickou smyčkou: správa sídel, najímání futuristických armád, průzkum neprobádaných planet. Od první minuty je to důvěrně známé, a přesto to působí jako objevování něčeho nového – čistě proto, že se žánr do tohohle prostředí skoro nedostává.

Příběh a atmosféra

Příběh se rozkládá do čtyř kampaní po čtyřech misích a sleduje osudy různých hrdinů, jejichž cesty se sbíhají do jednoho oblouku. Scénář je psaný schopně – zvraty, politické intriky a osobní zrady drží pozornost i ve chvílích, kdy se samotné hraní začne opakovat.

Atmosféra je místo, kde hra přesahuje svůj rozpočet. Každá z pěti frakcí má vlastní charakter: vesmírní totalitní krtci, kteří působí patřičně tísnivě, anarchističtí piráti, organické bytosti, lidská aliance a technologicky vyspělá rasa robotů. Každá strana má vlastní vizuální jazyk a hlavně vlastní hudbu.

Grafika není náročná na hardware a sází místo toho na detailní a barevné modely planet a základen. Svět se prozkoumává s radostí, jen ta hustota podnětů občas způsobí, že minneš truhlu se zlatem nebo důležitý důl – na což vývojáři mysleli a přidali klávesu, která všechny interaktivní objekty zvýrazní naráz.

Hratelnost a mechaniky

Jádrem je správa sídel: stavíš infrastrukturu, verbuješ jednotky a po mapě se pohybuješ v tazích, během nichž hrdina sbírá suroviny a zabírá klíčové body. Souboje probíhají na samostatné obrazovce, kde se jednotky střídají, a jednou za tah může hrdina zasáhnout speciální schopností – v tomhle prostředí spíš pokročilou technologií než kouzlem.

Nerovnováha se projeví ve stromech dovedností. Ze čtyř je technická větev skoro nefér. Orbital Bombardment rozhodne souboj dřív, než začne: když se do něj specializuješ, smažeš většinu nepřátelské armády hned v prvním kole. Egu to lichotí, výzvě to škodí.

Druhá výtka je pohyb. Na rozdíl od Songs of Conquest, kde se dá zrychlit, tady sleduješ každé políčko, které hrdina ujde. Při pěti šesti postavách je to skutečná daň a sčítá se s pomalými tahy protivníků i s načítáním, které umí trvat minutu.

I přesto je smyčka návyková. Syndrom „ještě jeden tah“ funguje, generátor map a desítky scénářů v režimu Conquest na čtyřech planetách udrží hru živou týdny a multiplayer – zatím v testu – slibuje delší život, než jaký hry s tímhle rozpočtem obvykle mají.

Verdikt

Heroes of Science and Fiction jsou milostným dopisem starým Heroes. Nesnaží se o revoluci, ale o poctivou evoluci v netradičním prostředí – a to jim vychází. Když hledáš konzervativní tahovku, která tě nezmate chytrými novotami, jsi tady doma.

Největší devízou je množství obsahu vůči ceně: desítky hodin, dobře postavené kampaně a editor na vlastní dobrodružství. Brzdí to technická nedotaženost a jistá opatrnost v inovacích. Do knihovny fanouška tahovek to i tak patří. 8/10.

FAQ

Údaje ověřeny k 7. 9. 2026, plná verze po early accessu. Balanční patche můžou sílu technické větve časem upravit. Další recenze: Sengoku Dynasty, Vampire Crawlers, Diablo 4: Lord of Hatred a Samson. Kompletní seznam je v sekci Recenze, herní návody pak v sekci Průvodce.